Legenda

Lučištníci stojící na hradbách připraveni okamžitě začít zabíjet křečovitě svírají své zbraně. Starší z nich v klidu vyčkávají, jen jemu se třepe ruka. Asi posté si zpocenou ruku otře o oblečení, ale hned ruku zase vrátí na luk a dál vyčkává. Musí být pořád připravený. Doufá, že dorazí posily, a to co nejdříve, protože jinak je předem jasné kdo prohraje. Muslimové mají velkou převahu. Křižáci nemají šanci vyhrát, musí do toho ale dát všechno. Křižácí věří, že když budou statečně chránit Jeruzalém, Bůh bude stát na jejich straně. Jejich víra je silnější než strach. Počasí jim moc nepřeje a začne se zvedat vítr. Ten ale kromě drobných zrnek písku s sebou nese i Saladinovy výkřiky, povzbuzujíc své vojsko kupředu. Doléhá k nim dupot koní, jež víří prach, ale křižáci se nenechají odradit. Budou chránit svůj Jeruzalém. Hluk je čím dál hlasitější, muslimové jsou blízko. Ještě kousek a budou nadostřel. Vedle něj hoří oheň, nad kterým zapálí šíp. Stačí jen zamířit a PAL, smršť stovek jiskřiček se snesou na vojsko. Bitva teprve začala a už padají hlavy. Boj je neúprosný, lučišníci na hradbách střílejí jednu smršť za druhou. Škvařící se muslimové se marně snaží zachránit, oheň a soupeř sfoukne jejich život jako svíčku. Dosud ale není možné vědět kdo vyhraje. Bitva bude dlouhá.

Vyrážíme vpřed, jdeme si pro výhru. Vím, že náš Bůh jde s námi. Saladin nám to však před vyjetím nezapomněl připomenout. To ale ani nemusel, jsem věrný svému Bohu a vím že nenávidí ty křižácké psy stejně jako já. Dnes je však pro muslimy velký den, dnes dobudeme Jeruzalém. V rychlém tempu postupujeme vpřed, vstříc soupeři. V dálce se začnou rýsovat hradby. Saladin nás pobízí k boji a bujarými výkřiky se snaží vojsko ještě víc povzbudit a daří se mu. Někteří vojáci se přidají do válečných výkřiků. Začínají se rýsovat postavy a ve mně stoupá vlna odhodlání. Je tady ale něco co jsme nečekali, oheň. Když se podívám na nebe, začínají ho zahalovat zápalné šípy. Tohle nebylo v plánu. Jakto, že jim zbylo ještě tolik lučišníků! Nenechám se ale odradit, jejich kříže jsou směšné, neví že jsou na špatné straně, měli by věřit v Islám. A tohle je jejich odplata za to. Jeden se zápalných šípů srazí vojáka přímo přede mnou a on se v bolesti a s posledním výkřikem svalí na zem. Jdu dál a když narazíme na první vlnu křižáků, statečně a s radostí jim probodávám chřtán. Utíkám ke hradbám a přitom srážím všechny k zemi. Soupeři pod mým mečem upadají ve věčný spánek. Začnu co nejrychleji lézt po přistaveném žebříku. Už jsem skoro tam a tak povzbuzen začnu šplhat ještě rychleji. Hned nepozorného lučišníka zbavím žití, ale jen co chci pokračovat zakrváceným mečem v krveprolití, jeden šíp mě probodne a já padám dolů z hradeb, přičemž šíp mi v hrozné bolesti pomalu bere život. Bezvěrci však neví o Saladinově esu, které schovává v rukávu. A tak než dopadnu na zem a oddám se smrti, naposledy uctím svého Boha.

Reklamy